Nostalgická vzpomínka na první deku.

Bylo září 2011, když jsem potřebovala dárek pro tátu k 60 narozeninám. Dlouho jsem rozmýšlela co to vlastně bude, byl to tvrdý oříšek. Když jsem se konečně rozhodla, nevěděla jsem přesně do čeho se to vlastně pouštím.
První zastavení - výběr látek a vzoru. Vzor byl vybraný rychle, coby začátečnice jsem zvolila jednoduchý motiv - deka ze čtverečků. Výběr vhodných látek trval poněkud déle.



Bylo potřeba nařezat 140 čtverečků 16x16 cm.
Použila jsem tedy odlamovací nůž, kuchyňské prkénko, pravítko, papírovou šablonu a nůžky na případné opravy.

Část nařezaných čtverečků...

Druhé zastavení - bylo nutné zvolit správné rozmístění barev - jako nejlépe vypadající se ukázalo rozmístění, kdy se žádné dva stejné čtverce nedotýkají ani rohem, natož stranou.

Vyžehlené čtverce seřazené do řad.

 

Třetí zastavení, ušít vrchní stranu deky, začíná se sešitím řad.

Sešitá vrchní strana deky

Pečlivě vyžehleno..

Čtvrté zastavení, dát vše dohromady.
Na podlahu jsem lepící páskou lícem dolů přilepila vyžehlenou látku na spodní stranu deky, na ni jsem dala výplň (tu nejtenší prošívanou deku z Ikey, víc by můj stroj neprošil) a úplně nahoru sešitou vrchní stranu, vše jsem sepnula spínacími špendlíky.





 

Deku jsem srulovala do ruličky a prošívala pomocí kráčející patky po řadách vždy střídavě kratší a delší stranu. Deka si se mnou hrála na přetahovanou, vážila víc než můj šicí stroj...

Poté jsem odstřihla nerovnosti a připevnila spínacími špendlíky lem deky - dlouhý pruh sešité a sežehlené látky. (původní šířka pruhu 24 cm, šířka lemu 6 cm, sežehleno na čtvrtinu.)

Lem jsem přišila na šicím stroji, nejprve spodní stranu deky, poté vrchní stranu.

Hotová deka...

Kometa a palačinky

Velký tento týden neustále vyhlížel kometu Panstarrs, tak dnes se konečně zadařilo, kometa se kometila nad sloupem za domem. Pozoroval ji triedrem.

Velká zatím dělala palačinky.

Malí je s nadšením jedli. 

Pak se do nich pustil i velký...

Zbyly už jen dvě a prý se do rána určitě vypaří :-D

A můj recept? Přiměřeně, přiměřeně, aneb kdo by to vážil...

Mléko, tak 3/4 litru, 2 vajíčka, lžíce rumu, lžíce oleje, 1-2 lžíce cukru, hladkou mouku - aby z toho bylo řídké palačinkové těsto, vyšleháme metličkou, necháme nejméně půl hodiny odležet a smažíme na keramické pánvi bez oleje. Mažeme domácí zavařeninou. Pokud místo cukru dáme špetku soli a mraženou zeleninu, máme zajímavou slanou variantu. 

V únoru máma, babička oslavila šedesátku.

Dostala dva dárky, jeden vznikl společnými silami - polštář z obou stran

 a ten druhý byla deka..

Byl to trochu hektický únor, uvidíme co nám přinese březen. :-)

Kamarádka ze školky

Ze začátku února.
Mami Jůlinka má narozeniny, potřebujeme dárek!

Radost byla veliká.

Čím začít? No možná postačí začít tím co je teď...

Kvetou sněženky, jaro se blíží. Už aby tu bylo...

Budeme totiž hledat stopy.  Musíme jich najít spoustu. Vyzbrojíme se lupou, sádrou a štětečkem.
Co na tom, když najdeme jen stopu od traktoru. Hlavní je přece radost těch našich nejmenších.


A na tu velkou zábavu je nutné je vybavit i hromadou textilu, protože tu sádru budou mít až za ušima.
Už se na tom pracuje, trička, roláčky, kalhoty, i něco teplejšího by se našlo...

Všechno už nosí a pračka se žehličkou nestíhají. A proto toho musí být ještě víc.
No naštěstí už dorazily další látky.  :-)